V naší malé vesnici žil jednou jeden hrobník
měl skleněné jedno oko a umělý kotník
obličej měl vrásčitý a nos ve tvaru skoby
byl starý a bláznivý a kopal lidem hroby

byl to trochu podivín a kde kdo se ho bál
ale on si toho nevšímal a hroby kopal dál
až jednou, už byl moc starý, vykopal hrob malý
a starosta a konšelé hned vyhodit ho dali

ochořel a zemřel a poslední co si přál
bylo, aby sám starosta hrob mu vykopal
ten řekl "To je absurdní!" a dostal strašnou zlost
dal mrtvolu hrobníka hned hodit na kompost

byla notně v rozkladu a děsně smrděla
když hrobníkova mrtvola však náhle zmizela
někdo řekl že obživl a lid se začal bát
ale starosta to odmítl a šel pokojně spát

když se za tmy probudil, zdál se mu strašný sen
pravda však byla hořší, byl v rakvi uzavřen
slyšel šepot hrobníkův jak šeptá slova svá
"Nechtěl jsi mě pohřbít a tak pohřbil jsem tě já!"

Bylo jedno království
kde nebylo žádné radosti
král zakázal divadlu hrát
tak na něj šašek spáchal atentát

Hej! Králi zlej! Stejně už budeš brzo mrtvej!

Šašek se usmívá
králi života už moc nezbývá
brzo brka natáhne
šašek divadlo do města přitáhne

Hej! Králi zlej! Stejně už budeš brzo mrtvej!

Ten král byl vážně zlý
nebude vadit když bude v hlíně dlít
tam ho červi budou žrát
král už obyvatele nebude srát

Hej! Králi zlej! Stejně už budeš brzo mrtvej!

Šašek to vychytal
Králi do vína jed přimíchal
Teď má král haluze
Myslí si že sedí na duze

Hej! Králi zlej! Stejně už budeš brzo mrtvej!

Tak skončil ten zlý král
Šašek s divadlem komedie hrál
Všude bylo veselo
Nikoho úmrtí krále nesralo

Hej! Králi zlej! Stejně už budeš brzo mrtvej!

Bylo jedno království
Kde nebylo žádné radosti
Král zakázal divadlu hrát
Tak na něj šašek spáchal atentát

To si takhle jednou ve svých vlastních
výkalech plavu
a ta ženská začne řvát,
že to dítě nemá hlavu
podle mýho hlavu má
a na zadku ještě jednu
a než se zase pozvracim
tak nejdřív radši zblednu

Možná by mi pomohla zelenorudá káva
to Francois Villon na mě
ze záchoda mává
zamávám mu nazpět je to totiž
medvěd co mě honí z postele

Spousta krve v kostele
a vyhřeznutý střeva
Francois Villon na kříži říká
že to neva
to se stane bagr
nikdo neni negr
ne já nechci, nechci žádnej blbej slanej krekr…

Šašek miloval krásnou dívku
Přehořce na to doplatil
Jednou si v krčmě zasedl k pivku
Přemýšlel jak by si jí naklonil

Časem se ožral a mluvil z cesty
Div že si nenachcal do gatí
Najednou do stolu bouchnul pěstí
„Co chce dám tomu kdo mi poradí!“

otočil se chlápek co seděl vedle
„šašku s tím něco dělat se dá
zázračný návod povím ti hnedle
jen slib že tvá duše bude má!“

šašek na to v hlučný smích se dal
jako by zaslechl dobrý žert
„vem si jí, co já bych s duší dělal
tu mojí už má stejně dávno čert!“

Chlápek řekl: „Nejdřív musíš zabít
Toho co ji měl před tebou,
List s jejím jménem pak krví polít
A nosit neustále s sebou.“

Šašek šel a ještě téže noci
Všechno to svinstvo udělal
Vzkřikl „Milá mám tě ve své moci!“
Pak se zhroutil a rozplakal

Kýžený chvíle se šašek dočkal
Když ho ráno dívka potkala
Rozzářily se její překrásný očka
Láskyplně ho objala

Však odněkud ten divnej chlápek skočil
„Zapomněls k čemu ses zavázal?“
sám kníže pekelný, ďábel to byl
s sebou šaška do pekla vzal…

Poslouchejte smutnej příběh
co se stal v jednom městě
přišel jednou jeden chlápek
od severu po cestě

přišel, už se stmívalo
on do hospody zapadl
kdo jen na něj pohlédl
toho strašný strach přepadl
obličej jak lebku měl
v kostnatý ruce držel knihu
ale co je v ní
se nikdy nikdo nedozví

Však tři muži se nebáli
a přisedli si k němu jen
statnej řezník, místní hospodskej
a obecní blázen

dali se s ním do řeči
a tak jak už to bejvává
zeptali se na knihu
co neustále v ruce má

obličej jak lebku měl
v kostnatý ruce držel knihu
ale co je v ní
se nikdy nikdo nedozví

Při otázce na knihu
se cizinec jen pousmál
ten úsměv byl tak zlověstnej
že rychle ztichnul celej sál

jen pro ty tři u stolu
začal tiše předčítat
co se bude druhej den dít
nemohl nikdo předvídat

obličej jak lebku měl
v kostnatý ruce držel knihu
ale co je v ní
se nikdy nikdo nedozví

Řezníka ráno našli
jak v maštali se oběsil
blázen dostal strašnej záchvat
zvratkama se zadusil

a hospodskej s nožem v ruce
rozpárané břicho měl
jen cizince s divnou knihou
nikdo už zde neviděl

obličej jak lebku měl
v kostnaté ruce držel
knihu, ale co je v ní
se nikdy nikdo nedozví

Je temná noc a svíčky smutně hoří
a najednou se ze tmy spousta postav noří
posadí se do kruhu a jedna zvedne ruku
a místo postav sedí tam celá smečka vlků

V opuštěném hradu leží dívka nahá
zpod černého pláště na ní bledá ruka sahá
bílé zuby zakousnou se do jejího krku
"Musíme se rychle zbavit těch prašivých vlků!"

Řekl hlas a z hradu zas
a z hradu zas se nesl dlouhý táhlý kvil
nikdo v těch končinách nežil
protože pán hradu krev pil

Když pán hradu začal z dívky krev pít
ucítili to vlci a začli zlobně výt
šaman řekl "Bratři, vpřed musíme jít,
nesmíme tu bestii nechat žít!"

Vlkodlaci mysleli, že vampír bude sám,
jenže velkou spoustu služebníků měl nemrtvý pán
zas strašlivě zakvílel jako prve
a v kruhu vampírů pozvedl číši plnou krve

A pil a ze všech sil
a ze všech sil zakvílel potřetí a hned
se děly věci z nichž bys zbled
bylo to strašné na pohled

Když se vlci dostali až k branám hradu
zjistili, že jejich plán má malinkatou vadu
"Kde se tady ksakru vzaly všechny bledý postavy?
Zhebne každej z těch, kteří se nám postaví!"

Bledý postavy se začaly mrtvolně smát
vlkům nezbylo nic než se hned do práce dát
šaman mumlal divný slova, začli morfovat
pak bylo vidět dvoumetrové vlky rovně stát

Přeskákali zeď a rvali vampíry na kusy
bandy mrtvol pár vlků se opravdu bát nemusí
a když přiběhli vampíři se stříbrnými meči
strašlivý hněv vlkodlaků byl o hodně větší

Krvavá a strašlivá byla tato bitva
zuby a drápy proti stříbru ostrému jako břitva
temný pán se na to koukal dolů z věže
jak smečka vlků s jeho služebníky se tam řeže

A dál děsivě řval
děsivě řval pro povzbuzení služebných
a šílený byl jeho smích
když nezbyl ani jeden z nich

Když se šaman zvedl, měl na čele šrám
řekl "A teď zemře i nemrtvý pán!"
zakřičel na vampíra "Rychle dolů slez!
Tvoje krutovláda skončí právě dnes!"

Temný pán rozepjal svá blanitá křídla
zakvílel a spousta blesků mezi vlky vlítla
všichni padli na zem, jenom šaman zůstal stát
proměnil se v člověka a začal tancovat

Brzo se do hlubokého transu dostal
povolal lesní duchy a na vampíra poslal
temný pán se snesl k němu dolů na zem
"Chceš mě zabít, vlku? Nejsi nic než blázen!"

Pak probíhal mezi nimi dlouhý souboj vůlí
než si šaman všiml, že na zemi leží kůly
když se shýbl, vampír k jeho krku natáh ruce
zakvílel a padl s probodnutým srdcem

A řval když umíral
když umíral jeho život vyhasínal
jasným rudým plamenem vzplál
a vítr popel rozfoukal

Slyšte popis akce
šíleného chlapce
nejedl a nespal, byl trochu vyhublej,
měl rád holku, co si hýčká
v stáji svýho býčka,
šílenýmu chlapci se chtělo z toho blejt.

Chtělo se mu zvracet,
tý holce bylo dvacet,
rozhodl se chlapec, že těžko připustí
skutečnost, že brzy
mladý býček drzý
ze stáje se vypustí a k dívce připustí.

Vzal si tedy dýku
a utíkal k býku,
z nestoudného styku dívku vytáhl z toho ven…
Zadními pak vrátky
utíkal zas zpátky,
býčí koule přitom někde hodil do hoven.

Nevšímá si holka
teď v stáji svýho volka,
nemá totiž všechno stejně, jak má bejk…
Povedla se akce
šíleného chlapce,
teď už je zas všechno stejně, jak má bejt.

Jak jen máme bejt šťastný?
Na mladý srdce je toho moc…
Vzkazy nalezený v lahvích,
jsou naše vlastní volání o pomoc…

Kde se bere všechna hysterie
v médiích a taky na netu?
Díky, zničili jste stabilitu,
díky, zničili jste planetu.

Skutky předků změnit nejdou, čí
vinou jsou z nás paranoici, který
žijou v světě, plném nedůvěry,
když ti nejlepší z nás si z vás vzali jen to nejhorší?

My chcem vědět to, že svítá
i pro nás, sakra!
Tak proč se s náma nepočítá?
Vaší… vaší smutnou ctností
je kdo co nakrad…
A my jsme vaší budoucností!