Ahoj deníčku.
Víš, proč jsem tak dlouho nepsala? No hádej. Protože se nic nedělo. Od posledního zápisu byly akorát dvě akce. Ale stály za to:)
Tak ta první, jo? Nahrávali jsme v Lípě:) (17.-19.srpna)
První večer jsme vlezli do takový šikovný hospody hned naproti studiu. Nápis hlásal jakože country klub, zevnitř dunělo disko 90.let posledního století minulýho tisíciletí. Protože jsme potřebovali bejt blízko studia (čekali jsme na tu půlku Tvorby, co jela autem), tak jsme neváhali:)
Uvnitř seděl stůl plnej metaláků a stůl plnej diskantů. Tak jsme vytvořili další stůl metaláků. A začali jsme chlastat. Už mě nebaví psát furt dokola jak jsme chlastali:))) Super bylo, že tam stály proti sobě dva stoly, každej stůl měl jen jednu lavici a byly od sebe vzdálený asi metr a půl. Když přijel zbytek, tak si kecnul naproti k druhýmu stolu. Takže jsme si povídali přes půl hospody. Pak jsme dostali chuť na takovoutu hru, jak se tam těma tyčema šťouchá do těch koulí. Šli jsme do hospody, kde se tyhle divný věci dělaj a pán vod baru nám řek, že zavírá. Zvláštní, měl skoro plnou hospodu lidí. Tak jsme se pro jistotu dopotáceli do nonstopu.
V sobotu dorazil i Maty, kterej byl na školení, a krom toho, že jsme nahrávali a chlastali se nic podstatnýho nedělo až do večera. To jsme zapadli na pizzu, Albrecht zatím venku na náměstí dopíjel skoro plnou krabici vína s Vaškem a hrál na flétnu. Policajti nepřijeli, takže nuda. Docapkali jsme k Vodnímu hradu, vylezli na hradby. Ty jsou asi dva metry vysoký, tak první šli nahoru ty silný (nabonzuju Albrechta, Matyho a Johnyho), jeden silnej zůstal dole (Vašek) a začali dostávat nahoru nás, starý lemry. Vašek dycky dotyčnýho čapnul za prdel a kluci nahoře vytahovali. Musim říct že já a Hanz jsme předvedli opravdu elegantní velrybí šplh. Nahoře jsme si chtěli zahrát, ale pak jsme začali bejt paranoidní, že na nás někdo přijde (i když se s kastelánem známe od kouření – nemá to ani minimální sexuální podtext). V areálu chodily ovce a Albrecht nás furt přesvědčoval, že to je člověk se zvonečkem. Tak jsme zase všichni až na Albrechta slezli (Albrecht z hradeb upadnul) a sedli na stráň, vybalili kytaru a spustili opilecký peklo. Když nám začala mrznout prdel, tak jsme šli statečně spát.
V neděli to bylo vůbec nejhorší. Albrecht s Hanzem a s Petrem (ten jen majinko) vypili litr rumu a usnuli na obědě. Albrechta pak dotáhli na nádraží Johny s Georgie. Já, Vašek, Hanz , Maty, komba a kytary jsme jeli favoritem. Hanz jel na sedadle smrti, já a Maty jsme se mačkali vedle cajků vzadu. Už si někdy viděl dva lidi sedět vedle sebe na místě 30x40cm? Kamaráde, mě tak brněly nohy, tos neviděl:) seděla jsem napasovaná zadkem mezi Matym a kombem (bylo tvrdý) a zbytkem těla mezi předníma sedadlama a držela jsem spícího Hanze, kterej v zatáčkách i přes pásy padal Vaškovi do řízení. Maty byl nalisovanej na dveře a fotil z okýnka cyklisty. Vedro bylo k zblití.
A to jsme se ještě já, Vašek a to opilý hovado po příjezdu do JBC nakýblovali na přehradu. Na houpačky a prolejzačky

Druhá akce byla 8.9. a byla epesní. Hráli jsme opět v kopcích u Jablonce, tentokráte na Krásný. Byl to open-air u hospody, chcalo naprosto neuvěřitelně a dva hodní lidé nám nosili k hraní rumy (moje pani učitelka třídní a nějakej hodnej pán, děkujeme!). Čtyři statečný ženský na nás pařily na dešti a v blátě, jinak tam postávalo asi dalších deset lidí. Prostě parádní koncert! Hráli jsme okolo šestý a už v osm jsme měli tak ožralý držky Já s Albrechtem, Bett, jejím přítelem a s Vaškem odjížděla do Rychnova spát a dopadlo to tak, že jsme asi kilometr tlačili auto domů. Ještěže už stihlo přestat pršet.


« zpět