Čau, viď.

Já vim, já vim, už bylo na čase, že:)

Takže prázdninky. Ty jsme načali zakončením Albrechtova picího půstu, donutila jsem ho, chudáka, zapít vysvědčení. Moje. Byli jsme s Johnym, jeho krásnou ženou a s Vaškem a pár dalšíma lidma na Woodstocku nad Nisou a já s Albrechtem vypila asi pět krabic vína nebo tak něco. No a na Woodstocku byla soutěž Miss Woodstock. Tak jsme se s Georgie přihlásily a připsali tam i Vaška. Vyhrál to, poněvadž odchrochtal orkskou básničku.

Hned den nato jsme u Čipa slavili upíří sobotu, měli jsme dokonce mrtvolu ve sklepě (Anique.rajce.net …fotky mimojiné z této akce), kterou tam nainstaloval Hanz, udělal jí rakev a dokonce tam chtěl pro věrohodnost pár dní předem hodit kus starýho masa, to si nakonec díkybohu rozmyslel. Takže upíří sobota a všichni přišli nádherně gotický. Bílý pudry, černý stíny… prostě zlo:) Soutěžilo se ve žraní nakládaného česneku, kam Hanz přihodil tajně pár čerstvejch stroužků, jeden schytal Matýsek. Taky se pila krev na čas, dvěma brčkama, Medvědí:) Nakonec večera jsem Albrechtovi uřízla kousek ruky a napila se pořádně. Když póza, tak pořádná.

Taky jsme měli koncert na Černý studnici, na Koblihfestu. Po celym dni, co tam do kytar řezali samý pankáči jsme přišli na řadu v jednu ráno, úplně mrtvý, ospalý, střízlivý a mrzutý. Podle mě to byla bomba až na to, že zvukaři nemohli najít, kterej čudlík patří ke komu, takže já jsem nebyla půl hodiny slyšet a pak to půl hodiny vazbilo. Albrecht byl silně nespokojen. Ale vyfasovali jsme hraní na září.

No, bylo pár zkoušek, byli jsme i na Benátský atakdál, atakdál.

Ale podstatný je to, že příští týden jedeme nahrávat do Lípy Stovku kilometrů, Čertovku a Skřítka, tedy poslední část demáče.

A co víc? Víc už nic.

« zpět