Pátek.

Albrecht už pět dní nepije. Ožral se akorát ve středu, mimořádně. Sedíme u Čipa a on pije banánovej džus. Za chvilku se na Dolině se projdem na Dolinu a pak budeme U Čipa pokračovat v ulizování džusu.

Sobota.

Albrecht už šest dní nepije. Nedá se s nim vydržet. Na každýho dělá držky. Beru kytaru a jdem na Dolinu, kam ve tři dorazí Hanz a pěkně si zahrajeme. Teda spíš kluci. Já hrát neumim a zpívat nemůžu neboť mám hlasivky v prdeli. Nachomejtne se sem Vašek s rytmičákem, o který si ochotně demoluje pazourky a Matýsek se svou čubičkou, které ustavičně hází klacek. Já bejt pes, tak na to seru a nikam neběhám. Z Doliny se hejbnem směr přehrada, to aby nám mohla mrznout prdel na lavičce u stánku. Opět hrajeme. Albrecht je scela asociován od všech ostatních a tiše dumá. Reaguje pouze na zvuk kytary. Opět ve Skřítkovi zpívá „kundu jí roztrhl, krev na zem vystříkla“ (místo „ruku jí utrhl, krev na zem vystříkla“), lidé u ostatních stolů vyděšeně kulí oči. Maty v půlnoci rezignuje, nevzal si totiž teplé spodní prádlo. Spím s Albrechtem u něj.

Neděle.

Tímto jsem získala na palubě novou funkci. Dovolte, abych se představila, jmenuji se Budíček, těší mne. Abychom předešli tomu, že Maty přijde na zkoušku pozdě, budím dráčka já. Funguju spolehlivě. Aspoň na něco jsem dobrá:) Dnes máme zkoušku. Po cestě sosáme Semtex, v Bulldogu si pak dáme kafe, já si dám druhý a pak čtyři hodiny soustavně skáču. Vašek chce od nás odejít, já se mu nedivim. Večer Hanz odjíždí s Albrechtem do Prahy.

« zpět